Když vám někdo oznámí, že byste měli váš zahradní bazén také zakrývat solární plachtou, a to zejména z ekonomických důvodů, můžete si ty ekonomické důvody představit ve více variantách. Kupříkladu vás napadne, že ušetříte pár korun na bazénové chemii a na běhu filtračního okruhu tím, že zabráníte spadu nečistot na hladinu. Samozřejmě záleží na prostředí, kde je bazén umístěn, ale svůj efekt to nepochybně má.
Do bazénu nebudou zároveň padat brouci, mušky, vosy, včely a motýli, pro které je vodní hladina většinou smrtící pastí. Některým druhům hmyzu voda ale přímo vyhovuje, pohybují se po vodní bláně jako na kluzišti, třeba taková vodoměrka.
Na co byste ale neměli zapomínat, je vypařování vody. Toto je jev, jehož důsledky nelze zanedbávat, a zejména u větších rozměrů bazénů se jedná o velmi zásadní záležitost. Mohli bychom si tu provést jednoduchý matematický výpočet, abyste měli lepší představu o finančních úsporách, kterých se solární plachtou docílíte.
Dejme tomu, že máte na zahradě bazén obdélníkového tvaru, o rozměrech 3 x 6 metrů, tedy o celkové ploše 18 metrů čtverečních. Za jediná den se z jednoho čtverečního metru vodní plochy vypaří přibližně 5 litrů vody. Z osmnácti metrů to tedy bude 90 litrů. Za týden to bude již 630 litrů a za měsíc přibližně 2,7 kubíku vody. Kdybyste provozovali bazén pět měsíců v roce, za tu dobu se z něj vypaří 13,5 kubíku vody. A vynásobíte-li toto množství vodným a stočným, cca 120 Kč za kubík, za jednu koupací sezónu doslova vyhodíte oknem 1 620 Kč. Nač vyhazovat peníze oknem, když nemusíte, nehledě na to, že solární plachta vám vydrží třeba deset let bezvadně sloužit, takže za tu dobu ušetříte šestnáct tisíc korun. A pro zajímavost si zkuste propočítat, kolik vody se vypaří z plaveckého venkovního bazénu v Praze na Slavii, který měří na délku 50 metrů a na šířku 20 metrů. Budete možná udiveni, kolik stojí pouhé dopouštění vody do nádrže každý měsíc.