Socialistický realismus je architektonický směr, který navázal na megalomanské stavby po vzoru Stalinova režimu v Sovětském svazu. Padesátá léta se obecně v naší zemi vyznačovala budovatelským elánem, bylo to dáno i dobou poválečnou, lidé si dobře uvědomovali fašistickou zvůli a i přesto, že Stalinův režim byl velmi tvrdý a zanechal za sebou krvavou stopu, lidé v Československu pohlíželi na tuto zemi jako na spojence, kteří se velkou měrou zasloužili o osvobození republiky od hitlerovských okupantů.
Lidé byli tehdy více stmeleni v jeden celek, což se projevilo kolektivizací a slučováním zemědělství a průmyslu a pochopitelně i ve společenském životě. Začalo se v mnoha městech s výstavbou kulturních domů v duchu tehdejšího slohu, jemuž se věcně přezdívá „sorela“, tedy socialistický realismus. Dodnes se zachovala řada objektů, z nichž některé jsou dokonce památkově chráněné. Ve středočeském kraji můžeme jmenovat namátkou kulturní domy v Příbrami, v Kladně, v Kolíně nebo v Mělníku, některé z nich jako sorela, jiné jsou obrazem funkcionalistického stylu.
Kladenské věžáky v Rozdělově a město Sokolov
V Kladně se tento styl projevil mnohem více, někteří z vás si možná vybaví vysoké věžáky v městské čtvrti Rozdělov. Podobné typy vysokopodlažních domů se stavěly i v Praze. A v podobném duchu se odvíjela výstavba centra města Sokolov, tam je k vidění dodnes řada ulic – širokých autostrád a parkových zón s obřími bloky cihlových bytových domů.
Některé kulturní domy jsou již zařazeny na seznam historických památek a budou se provádět postupné rekonstrukce s cílem zachovat výtvarná a architektonická díla vysoké umělecké hodnoty, jimiž jsou zejména fasády, schodiště, osvětlení, foyéry, šatny, pódia, balkony apod. Některé objekty jsou bohužel již nenávratně poškozené, došlo k tomu v devadesátých letech pod tlakem soukromých firem, např. kladenský Dům kultury ROH SONP Hutník byl zateplen polystyrenovou fasádou.